Na katamaránu z Phuketu až k malajským hranicím a zpět - listopad 2015

V listopadu jsem měl to štěstí strávit dva příjemné týdny na luxusním katamaránu v Andamanském moři.

Kromě mě a mých osmi přátel tam byl také kapitán Sunny, pomocník Uji a kuchařka Miju. Všichni tři byli z Thajska a byli neskutečně srdeční a milí. Jídlo bylo výborné. Kuchařka nám připravovala jídla třikrát denně a nezapomínala na různé dobroty a svačinky přes den. Nealkoholické nápoje, místní pivo a tvrdý alkohol byly v ceně plavby. Obědy a večeře se podávaly vždy alespoň o třech chodech: specialita s rybou nebo mořskými plody, kuřecí, hovězí nebo vepřové maso a vegetariánský pokrm. Svačiny zahrnovaly většinou místní ovoce: ananas a mango, ale také jablka, sušenky nebo něco slaného. Ledu do drinků bylo na katamaránu dostatek a my jsme mohli nerušeně plout a užívat si života na palubě plnými doušky.

Vypluli jsme ze zátoky Chalong Bay, v Phuketu v Thajsku. Nalodili jsme se kolem oběda a hned jsme opustili kotviště. Už za necelou hodinu plavby jsme byli pryč od všech turistů a lodí, jen my a moře, a mohli jsme si užívat koupání potápění v menší tiché zátoce.
Nejhezčí momentem prvního dne bylo, když nás kuchařka zavolala, že se podává oběd. Vylezli jsme z vody a vychutnali si vydatný, delikátní oběd, který by mohl být servírován I v těch nejvybranějších restauracích.

Navštívili jsme nejprve ostrovy jižně od Phuketu a našim cílem byla vzdálená malajská hranice. Když jsme dopluli ke známému ostrovu Phi Phi, dali jsme si večeři v jedné z místních restaurací a většina z nás i masáž. Druhý den brzy ráno, hned za rozbřesku, kdy ještě není takové vedro, jsme se vydali po 1200 schodech nahoru na vyhlídku. Výhled byl dech beroucí a stál za tu námahu. Byla to ta nejkrásnější podívaná. Po návratu z vyhlídky jsem vypluli a pluli jsme podél slavné Maya beach, kde se natáčel film Pláž s Leonardem di Capriem. Užívali jsme si opalování a odpočinek na palubě s plným servisem. V podvečer jsme dopluli na Koh Lanta, celkem velký ostrov. Zakotvili jsme blízko mola u Old Town a vyrazili na břeh. Městečko dýchá starodávnou architekturou a nabízí mnoho restaurací přímo na pláži. V jedné z nich jsme si pochutnali na výborné večeři. Výhled na moře a šplouchání vln byl už jen další bonus navíc.

Další den se část naší skupiny vydala potápět do známé a vyhledávané potápěčské oblasti ostrovů Koh Haa. Tato oblast je vhodná jak pro úplné začátečníky, tak pro pokročilé. Všichni si pochvalovali potápěčské instruktory a celý den si nadmíru užili. Druhá část se rozhodla objevovat další menší ostrůvky v okolí a šnorchlovat co nejvíce to půjde, takže také strávili většinu dne ve vodě.

Naší další zastávkou byl ostrov Koh Rok. Jsou to vlastně ostrovy dva: Koh Rok Nai and Koh Rok Nok. Hledali jsme místo, kde se můžeme bezpečně zakotvit, aniž bychom poničili vzácné korálové dno. Povedlo se nám najít místo v úžině mezi oběma ostrovy a těšili jsme se, jaká dobrodružství nás čekají na ostrovech. Po cestě na Koh Rok pomocník Uji nachytal ryby, které pro nás společně s Miju, ugrilovali přímo na místní pláži. Ryba chutnala skvěle, bylo to již poněkolikáté, co jsme ochutnali čerstvou rybu chycenou přímo z lodi: čerstvá mahi mahi a tuňák byli na našem menu nejčastěji. Užívali jsme si tu jedinečnou atmosféru na ostrově, který jakoby patřil jen nám. Průzračně čistá voda nás vybízela ke koupání, šnorchlování a potápění. Kdo chtěl, dal si menší trek na místní vyhlídku, která tentokrát nebyla tak vysoko a byla to tedy spíše kratší příjemná procházka.

Z Koh Rok jsme pluli na další ostrov, Koh Muk. Hlavním lákadlem tohoto ostrova je Smaragdová jeskyně, kam jsme se moc těšili. Cestou se ale nebe zatáhlo a začal typický prudký tropický liják. Déšť v tomto ročním období netrvá dlouho a tak než jsem dopluli ke vstupu do jeskyně, bylo po dešti. Ovšem tento krátký a vydatný déšť zapříčinil, že jsme se ocitli ve Smaragdové jeskyni sami, bez ostatních turistů, kteří všichni odpluli.

Do Smaragdové jeskyně, v místním jazyce ‘Tham Morakot’ se dá totiž doplavat tunelem, dlouhým asi 85m. Ve střední části je navíc úplná tma, takže není od věci mít sebou čelovku, ale zvládnete to i bez ní. Proplavání zalomeným tunelem je celkem prima zážitek. Při odlivu lze údajně proplout i na nafukovacím člunu, ale to jsme neviděli ani nezkoušeli.

Moment, když proplavete tunelem a ocitnete se v laguně, na krásné písečné pláži, a najednou vidíte slunce, tropické stromy a modré nebe, je nepopsatelný a zůstane v mé paměti jako jeden z nejlepších zážitků dovolené. Asi nejvíce si připadáte jako v kráteru sopky, ale v kráteru zarostlém bujnou tropickou vegetací. Říká se, že tuto tajnou pláž používali piráti k ukrývání svých pokladů. Nám se ale staré poklady hledat nechtělo, jen jsme odpočívali a užívali si ten pocit, že jsme nerušeni v tak ohromující přírodě.

Další den jsme připluli na ostrov Tarutao, podle něhož je pojmenován národní park, do kterého patří i souostroví Butang. Tento národní park nás uchvátil a pobyt zde, v nejjižnější části Thajska patřil k nejlepší části pobytu. Na Tarutao jsme se vydali na průzkum mangrovú v deltě řeky. Nevešli jsem se všichni do gumového člunu a tak se jedna dvojice vydala na kajaku. Kajaky jsme ostatně používali dost často, když jsme někde zastavili. Měli jsme dva a bývala na ně 'fronta'.

Po cestě dál na jih jsme na chvilku zastavili na Koh Bitsi. Tady jsme navštívili Bránu Milenců. Legenda říká, že pár, který projde pod touto přírodní skalnatou bránou, se bude milovat navždy. Uvidíme ;-)

Noc jsme strávili na Koh Lipe. Tento nejjižnější ostrov je vyhlášený svou zrelaxovanou atmosférou, výbornými plážemi a perfektním počasím. Pláže byly místy až neskutečné, s nejbělejším a nejjemnějším pískem a tím nejmodřejším mořem, které jsme dosud viděli. Ne nadarmo se tomuto místu říká 'Poslední Andamanská panna'. U přístavu to k večeru celkem tepalo a šli jsme si do víru života. K neodmyslitelným zážitkům na tomto ostrově patří kvalitní thajská masáž. Nákupy v místních buticích ocenily hlavně dámy a následná večeře v místní restauraci byla tou pravou třešničkou na dortu.

Ráno jsme vyšplhali celkem namáhavou stezkou na vyhlídku Koh Adang. Pohled pod námi byl jako z letadla a Pavla potěšila 'keška', kterou tam objevil

Mysleli jsme si, že to nejlepší už je za námi, ale následující fantastické dny plné pohody předčily naše očekávání. Pluli jsme dál a užívali si každé minuty. Na palubě vládla příjemná atmosféra, Sunny, Miju a Uji byli skvělí hostitelé. Další dva dny jsme strávili mezi ostrovy Butang a Rawi. Kolem nebyli žádné resorty, ani turisté, byl to ráj na zemi. Dny jsme trávili šnorchlováním a koupáním, lenošením a pojídáním různých dobrot, protože naše milá kuchařka Miju nechtěla, aby kdokoliv z nás zhubnul, spíše naopak. Večery na palubě pod teplou hvězdnou oblohou byly příjemné, strávené s kytarou a zpěvem, nebo jsme si užívali ticho, kde bylo slyšet jen uklidňující šumění moře.

Dva týdny uběhly rychle jako sen. Všichni jsme se shodli, že musíme přijet zpět opravdu brzo. Naše další plavba je naplánována na souostroví Mergui v Myanmaru, přidáte se?